Den druhý - Cusco

Let do Cusca je takový skok o tyči. Odstartuje se u moře a přistane se v 3360m. Na letišti hrají stejní indoši jako v Brně u nádraží. Jde jim to stejně, ale hodí se to víc. Před letištěm je hromada taxikářů spřažených s hoteliéry ve městě. My vyhádali celkem dobrou cenu a hotel, ve kterém jsme pak skončili taky byl použitelný = účel splnil, jen mě trošku mrazilo, že do ní vedou dva dráty 500V.
Doprava na ulicích působí hodně chaoticky. Klakson je nejpoužívanější součást automobilu a slouží jako jeden z ovládacích prvků auta (asi stejně důležitý jako volant), brzda, a upozornění chodců na chodníku, že mohou jet taxíkem a chtějí-li jet. Občas je vidět i semafor, ale od těch raději dál, protože ulice na které se rozsvítí zelená se zahalí na pár minut do oblaků černých výfukových plynů. V úzkých uličkách není úniku. Na náměstí Plaza de Armas probíhá podobný způsob náboru turistů jako u letiště jenže tentokráte je to do restaurací. Klučinové a holčiny se předhánějí v tom kdo nakrmí turisty levněji. Stejně to pak dopadne tak, že to co nabízeli si stejně neobědnáte a zaplatíte, co vám na papírku přinesou. Náměstí je ale moc pěkné a prochází se po něm domorodé ženy v krojích v naději, že budou vyfotografovány - běda jak nezaplatíte... Dobré je obdarovat mincí všechny zůčastněné, protože pokud to dáte jedné, ta uteče a další se domáhají dalšího bakšiše.